Zákon připoutanosti
Můžeme mít ve svém životě vše, co si přejeme, ale pokud máme pocit, že naše sebeúcta nebo pocit štěstí závisí na tom, jestli danou věc budeme mít, tak jsme k ní připoutaní. Každý, ke komu jsme připoutaní, nám je může začít manipulovat a my můžeme ztratit svou svobodu. Staneme se pouhou loutkou na provázku.
Vesmír je směsicí nejrůznějších energií. Vše je v neustálém pohybu. Podobné přitahuje podobné. Určité energie se naopak odpuzují. Na mikroskopické úrovni neustále probíhá tanec atomů. V tomto bublajícím kotli měnících se energií jsou však k sobě někteří lidé připoutaní. Jsou k sobě přitahováni na velké vzdálenosti a z jednoho života do druhého. Tato vzájemná pouta je mohou svazovat a věznit. Oba se mohou vzájemně přetahovat, ať již na duševní, emoční či fyzické úrovni, a přitom si často vůbec nejsou vědomi toho, jaké dopady má jejich chování na druhého.
Uvedená energetická pouta se vytvářejí mezi lidmi, kteří mezi sebou mají nezpracované záležitosti. Pokaždé, když k někomu vyšleme na úrovni myšlenek číslo v energii hněvu, bolesti, závislosti, žárlivosti nebo závisti, vytvoříme drobné vlákénko, které nás k tomuto člověku připoutá. Občasná negativní myšlenka se rozpustí, ale pokud k danému člověku vysíláme negativní myšlenky dlouhodobě, pak se zmíněného vlákénka stane tlustá šňůra či dokonce silné lano. To mezi námi zůstane a bude nás spoutávat až do doby než je rozpustíme.
V našich následujících životech se tato pouta znovu aktivují a nevyhnutelně k nám opět přitahují ty se kterými máme nějaké nevyřešené záležitosti. Je tomu tak proto, aby se našim duším dostalo příležitosti jednat tentokrát jinak než v minulosti. Můžeme být také připoutáni k materiálním věcem. Negativní energie, například chamtivost, pýcha, závislost a závist, mohou vytvářet obrovská pouta k hmotným objektům, například domů, autům, pracovní pozici nebo bankovním účtům. Proto hovoříme o léčkách bohatství a majetku.
Uvedená pouta mohou připoutávat lidi i k nehmotným věcem, například potřeba lásky. Jestliže jsme připoutáni k touze po uznání, Může se to na energetické úrovni podoba situaci, jako bychom měli na noze kouli. Můžeme být také připoutáni k energiím, které nás vězní, například sebepodceňování nebo odměřenosti.
Duchovní mistr je odpoutaný. Je nezávislý na společenském postavení, financí nebo emočních potřebách. Je svobodný a neuvěřitelně silný a mocný.
Můžeme mít překrásný dům. Bůh si pochopitelně přejet abychom měli překrásný dům. Jestliže však potřebujeme žít v tomto domě, aby zvýšil naše společenské postavení nebo pocit bezpečí, pak se pro nás stane pastí. Budeme k němu připoutáni energetickými šňůrami a budeme s ním emočně svázání až do doby, než změníme svůj postoj. Duchovní mistr se dokáže radovat z překrásného domu, ale pokud o něj přijde, neovlivní to jeho pocit ze sebe sama.
Můžeme si užívat nádherný vztah. Zdroj všeho si přeje, abychom byli šťastně zamilovaní. Závislost na našem partnerovi nás však k němu připoutává a v důsledku toho jsme emočně spoutáni. Ve vztazích, ve kterých jsou oba partneři na sobě závislí, jsou oba zapleteni do řady energetických šňůr, které je svazují, a proto nejsou schopni vnímat Jejich vztah objektivně ani tento nezdravý vztah ukončit.
Když se rodiče připoutají ke svému dítěti, pak se jim nepodaří je propustit a umožnit mu stát se dospělým. A stejně tak může být i dítě natolik připoutané k některému z rodičů, že pro ně bude těžké navázat dospělí vztah s partnerem.
Připoutanost je podmíněná láska. Duchovní mistr miluje bezpodmínečně a taková láska nevytváří žádná svazující pouta. Ponechává lidem které miluje, svobodu a umožňuje jim, aby byly sami sebou. Jestliže se někoho, koho miluji, rozhodne odejít a nebo zemře, tak pociťuje zármutek, ale není zcela zdrcený. Zůstane vyladěný na svůj střed.
Pokud k tomu, abychom mohli někoho milovat potřebujeme, aby se dotyčný choval určitým způsobem pak to není láska. Je to připoutanost. Svazující pouta je možné odstranit mnoha různými způsoby. Rozpouští je láska a osvobozuje od nich všechny zúčastněné. Když do někoho vkládáme své naděje a svá očekávání, reagují ti to lidé podle svých vlastních vnitřních vzorců jednání. Pokud je přijmeme takové, jací jsou, pak nám ukáží svou vnitřní krásu a velkolepost své duše. To je láska.
Svazující pouta z minulosti a současnosti navždy rozpouští také odpuštění. Přichází doba, kdy na planetě převládne nové vědomí. Znamená to že k sobě nyní přitahujeme všechny lidi, se kterými jsme si mezi sebou během všech našich životů vytvořili negativní pouta, abychom je mohli zpracovat a rozpustit. Naše duše se nyní přeje, abychom čelili všem našim nezpracovaným záležitostem a lekcím, abychom je tentokrát zvládli, osvobodili jsme se od nich a mohli jsme se posunout vpřed. Když někomu odpustíme a zcela propustíme vše, Co se událo v minulosti, osvobodíme sami sebe i dotyčného člověka.
Pocity studu a viny nás připoutávají k určitým vzpomínkám a zadržují nás v minulosti. Pokud jsme připraveni odpustit si své minulé činy, rozpustíme zmíněná svazující pouta a uvedené vzpomínky ztratí svůj negativní náboj.
Na druhých lidech lepíme kvůli sobě, několik kvůli nim. Velmi často se stává že jsou rodiny zamotány v poutech vzájemné závislosti. Nastal čas se od těchto svazujících pout osvobodit. Když v tomto propletenci rozmotáme svou šňůru, možná zjistíme, že to byla přesně ta šňůra, která po svém uvolnění umožní se snadno vymotat i všem ostatním. Pokud k tomu nedojde, pak už za uvedená rodina svazující pouta a nejrůznější nevědomé dohody nejsme zodpovědní. Ti, kdo jsou v dané situaci zapletení, stále ještě potřebuji pracovat na vyřešení jejich podílu na dané situaci.
Pokud si přejete se osvobodit,
odpoutejte se od všeho a od všech.
Je to nezbytný krok na cestě k osvícení.
Sofie Kučerová – moudresvetlo.cz
úryvek D. Cooper z knihy „Vesmírné zákony“