Velmi vděčím své rodině, která mi dala do života neobyčejné dary empatie, soucítění a touhy změnit své rodové programy, které mi předali předci. V lékařství se tomu říká genetika. Studovala jsem v zahraničí i doma, pročetla mnoho knih a získala mnoho certifikátů. To vše mě naučilo, že každá informace má význam až v okamžiku jejího praktikování. A život mě prověřoval z mnoha stran, jak získané zkušenosti používám. Následně mi bylo umožněno nejrůznějšími situacemi některé moje znalosti předat blízkým a známým, kteří řešili stejnou nebo podobnou situaci. Už tehdy mě velmi těšilo, že s dobrým výsledkem.

Nyní se této činnosti věnuji již víc jak 20 let a vystřídaly se všechny věkové kategorie. Příběhy, které píše sám život, mě stále překvapují. Miluji příběhy se šťastným koncem a jsem velmi poctěna, když mohu na chvíli některé příběhy pozorovat z blízka. Za šťastný konec považuji rozmotání uzlíku v životě, který vytváří zacyklení. Po rozpuštění dochází velmi často k rychlé změně, určitému posunu a ke zlepšení dané situace, která se do té doby jevila jako neřešitelná.

Začínala jsem přímým kontaktem, postupně se vzdalovala, až jsem před pěti lety přešla na virtuální kontakt zcela. Umožnilo mi to rozšířit se mimo hranice země a poskytnout mé znalosti i lidem na opačné straně polokoule. Nebo lidem se zdravotním omezením. Někdy tato možnost pomohla lidem řešit těžké životní situace bez toho, že by se vzdálili z pohodlí svého domova.