Zákon reinkarnace
Slovo “carne” znamená hmotné lidské tělo. Inkarnace znamená vtělení duše či ducha do fyzického těla. Reinkarnace představuje princip opakovaného navracení se do fyzického těla. Podle zákona reinkarnace se naší duši v případě, že na konci jednoho našeho života zůstane něco nevyřešeného nebo nedokončeného, dostane příležitosti vrátit se do lidského těla a danou záležitost zpracovat nebo dokončit.
Pokud jste podvedli svého obchodního partnera, vaše duši si bude přát tuto chybu napravit tím, že se vrátí do fyzického těla a bude danému člověku pomáhat v jiném životě.
Když manžel ublíží své ženě, budou si duše obou přát vrátit se do fyzického těla v jiném životě, aby manželova duše mohla své ženě splatit svůj karmický dluh. Možná se v tomto příštím životě vtělí opět jako manželé anebo jako rodič a dítě, žák a učitel anebo dokonce jako přátelé.
Často se stále dokola vtělujeme do podobných vnějších podmínek, neboť naše duše si přeje usmířit se s minulostí. Jakmile se však narodíme na Zemi, tak v tomto materiálním světě svobodné vůli velmi snadno zapomínáme na ideály a perspektivu duchovního světa. Znovu se pak dopouštíme stejných chyb a uvízneme v cyklu reinkarnace.
Země je školou, ve které jsou nám naše lekce předkládány v podobě našich zkušeností. Přestávkami, víkendy, semestrálním volnem či prázdninami v této škole je naše smrt mezi jednotlivými životy. Náš duch odchází na dovolenou, než se znovu vrátí do hmotného těla. Stejně jako si školní děti a jejich rodiče prohlížejí na konci každého pololetí vysvědčení, tak i my si na konci každého života procházíme daný život. S pomocí svých duchovních průvodců, andělů a duchovních učitelů, kteří jsou známí jako Páni karmy, se rozhodujeme, jaké lekce si chceme oprášit či vypilovat a které předměty si potřebujeme zopakovat.
Pokud se nám vedlo dobře, naše duše se bude chtít učit v následujícím pololetí nové předměty a lekce.
Pozemšťané, tedy lidé, pro které je Země prvotní učební zkušeností na cestě jejich duše, procházejí všemi třídami, které Země nabízí. Prožijí život v každém náboženství, poznají život jako vojáci, chudí rolníci, obchodníci, umělci a vtělí se do všech možných oblastí, ve kterých je možné se něco naučit. Tyto duše se budou stále znovu a znovu se vtělovat na Zemi, aby dokonale zvládly své lekce a splatily svou karmu. Zažijí všechny polarity, například roli učitele a žáka, boháče a chudáka, muže a ženy, sobce a sluhy, vraha i oběti, zrádce i zrazeného. Páni karmy uchovávají v akašických záznamech informace o všech našich životech. Naše dobré skutky vytvářejí pozitivní bilanci na našem kralickém účtu, zatímco naše špatné činy nám způsobují kralické dluhy. V příštích životech si můžeme vybrat naspořenou pozitivní karmu, ale současně musíme splatit i své kralické dluhy.
Naše duše si přeje se reinkarnovat z mnoha různých důvodů, například:
Napravit minulé omyly, jinými slovy splatit kralické dluhy.
Lépe poznat sama sebe a rozvinout svou vůli.
Naučit se toho více o emocích, sexualitě a dalších lesích, které je možné zažít pouze na Zemi
Pomáhat druhým, učit je, být Světlem a sloužit této planetě.
Díky svým složitým podmínkám je Země nejvíce uznávaným výukovým střediskem ve Vesmíru. Jednotlivé duše zapisují svá jména na čekací listinu, aby se sem na Zem mohly dostat, neboť se zde naskýtají takové příležitosti k růstu, které není možné zažít v žádné jiné části Vesmíru. Každá lekce ne Zemi nějak souvisí s láskou.
Země je planetou svobodné vůle. Každá myšlenka, slovo či skutek se nakonec zhmotní v našem životě. Náš způsob myšlení a emoce utvářejí naše fyzické tělo a zprostředkovávají nám další zkušenosti. Jakmile zvládneme lekce na planetě Zemi, naše duše může sloužit v mnoha dalších vyšších světelných světech v celém Vesmíru.
Země je kosmickou obdobou bažiny plné krokodýlů. Projít touto výzvou se rozhodnou pouze nebojácné duše. Pokud se vám podaří se přes tuto bažinu dostat, aniž byste se přitom ušpinili, pak budete opravdovými hrdiny. Lidé zde často uvíznou v bažině a poté se zkušené duše nabídnou, že se vtělí, aby jim mohli pomáhat. Při tom se současně také ušpiní a následně se pak musí vracet, aby splatily svou karmu.
V současné době však začíná docházet k něčemu nebývalému – Země se přesouvá do vyšší dimenze. To znamená, že zmíněná bažina začíná postupně vysychat a na denní světlo z ní tak vystupují všechny kostry a odpadky. Nadešel čas, abychom se začali zabývat tímto nepořádkem a odstranili ho.
Nyní vám popíšu velmi zjednodušený pohled na cestu naší duše do dospělosti.
Mladé duše, které se podobají miminkům, si pro své první vtělení vybírají velmi jednoduchý život. Pravděpodobně se rozhodnou narodit do nějaké prostší společnosti nebo rodiny, ve které o ně bude zcela postaráno. Často v ní setrvají setrvají pouze několik hodin, dnů či týdnů, jenom aby nakrátko zakusily atmosféru na Zemi.
Duše ve věku batolat potřebují jasné pokyny a pevně vymezené hranice. Tíhnou k fundamentalistickému náboženství a vystupují proti rozvodům a všemu, co nějak boří zavedené bezpečné struktury. Způsobují si mnoho negativní karmy v důsledku svých rigidních postupů, dogmatismu, snahy kontrolovat a ovládat druhé i v misionářském zápalu.
Dospívající duše se vydávají do světa a často kolem sebe páchají spoušť. Mnohdy si také způsobují obrovské kralické dluhy, neboť často nesprávně používají svou energii. Mají však chuť do života a jsou plny životní síly, díky čemuž se pouštějí do nových věcí. Zpochybňují také staré postupy a způsoby fungování.
Duše ve středním věku začínají dostávat rozum a začínají splácet kralické dluhy, které si nahromadily ve svých předchozích inkarnacích. V důsledku toho mívají obtížné životy.
Staré duše jsou moudré a mírumilovné. Často však bývají natolik odtržené od hmotného života, že o nich svět mnohdy neví.
Vše ve světě má svůj důvod, každý problém má své řešení a každé naše jednání má své následky. Kdyby lidé tušili, že se budou muset jednou vrátit a napravit své špatné činy, začali by věnovat pozornost duchovním zákonům. Domnívám se, že že když římský císař Konstantin Veliký se svou matkou Helenou nechali v roce 325 po Kr. vymazat z Nového Zákona veškeré zmínky o reinkarnaci, prokázali tím křesťanství medvědí službu. V roce 553 po Kr. potvrdil císař Justinián v Cařihradě tento jejich postup a prohlásil reinkarnaci za kacířství ze strachu, že by pochopení posvátného zákona reinkarnace oslabilo rostoucí moc církve.
Nepřísluší nám soudit činy druhých ani to, jak naložili s lekcemi spojenými s jejich inkarnací. Pouze je třeba vědět, že každá duše se nachází na cestě mnoha životy, na které se učí.
Pouze mladé duše ubližují lidem, zvířatům či planetě. Mějte soucit s těmito mladými dušemi, neboť nevědí, co činí. Nakonec totiž budou muset splatit vše, co způsobily druhým. Úkolem rozvinutých duší je pomáhat těmto mladým duším, aniž by za ně přebíraly zodpovědnost anebo se nad ně blahosklonně povyšovaly. Nejlépe druhým pomůžeme tím, že jim názorně ukážeme, že existuje jiný způsob života.
Reinkarnace doslova znamená “vracení se do hmotného těla”. V současné době se však na Zemi vtěluje mnoho hvězdných lidí, aby zde pomáhali s posunem vědomí, jenž tu nyní probíhá. Tím hvězdní lidé přicházejí z různých planet a někdy dokonce i z jiných vesmírů, ve kterých pochopitelně nemají fyzické tělo. Nyní na Zemi žije mnoho hvězdných lidí z Plejád, Saturnu, Marsu, Jupiteru, Venuše, Andromedy a dalších galaxií. Někteří z nich přicházejí z dalekých vesmírů.
Hvězdné děti jsou vyvinuté duše, které přicházejí pomoci Zemi. Mívají jiný pohled na život. Jsou zde také proto, aby poznaly život na Zemi, a často se rovněž ušpiní v dualitě Země a způsobí si negativní karmu. Poté se chtějí na Zemi vrátit, aby tyto dluhy splatily. Obecně však mají menší karmu, neboť za sebou mají méně vtělení, a proto měly méně příležitostí si tuto karmu nahromadit.
Hvězdní lidé často cítí, že jsou jiní, a mívají pocit, že sem nepatří. Pokud vám připadá život na Zemi nezvyklý a obtížný, pokud nedokážete pochopit lidskou hloupost a pošetilost a víte, že život je duchovní, a nikoli hmotnou záležitostí, pokud v sobě pociťujete touhu nějak sloužit světu, pak budete s velkou pravděpodobností hvězdným dítětem. Hvězdní lidé se stejně jako Pozemšťané rozhodli využít obrovské příležitosti k duchovnímu vzestupu, která se nyní na Zemi naskýtá. Vzestup znamená zvýšení našich duchovních vibrací na takovou úrověň, že už se nebudeme reinkarnovat na Zemi. K tomu je však zapotřebí splatit všechny karmické dluhy, zvládnout lekce na Zemi a otevřít své srdce a mysl.
Jakmile se vymaníme z koloběhu smrti a zrození, posuneme se do vyšších úrovní Vesmíru, v nichž budeme pokračovat ve svém vývoji na cestě ke Světlu.
Stále se znovu vracíme na Zemi,
než si plně osvojíme duchovní zákony.
Sofie Kučerová – moudresvetlo.cz
úryvek D. Cooper z knihy „Vesmírné zákony“